Cordyceps sinensis (housenice čínská)

Čínské legendy a mýty hovoří o této uctívané léčivé houbě a jejích účincích v průběhu tisíciletí. První písemná zmínka o Cordycepsu pochází z Číny, z roku 620 našeho letopočtu, v době dynastie Tchang (r. 618 – r. 907), kde se mluví v podobě alegorie o tvoru, který se během jednoho ročního období přemění ze zvířete v rostlinu v létě a během zimy zpět z rostliny na zvíře.
Tibetští učenci psali o léčivém zvířeti/rostlině od 15. do 18. století a z roku 1757 pochází první objektivní a vědecky ověřený popis houby Cordyceps, který byl napsán autorem Wu-Yiluo v Ben Cao Congxin („Nová kompilace z Materia Medica”) během Qing Dynastie.

Druhy Cordycepsu

Stovky různých příbuzných druhů housenice byly určeny na šesti kontinentech, v různých oblastech.
Jméno Cordyceps pochází z latinských slov: cordy a ceps což znamená „palička“ a „hlava“.
Spojení latinských slov přesně popisuje jejich vzhled, kostra a tělo vyrůstá z mumifikované larvy hmyzu, obvykle himálajské můry Thitarodes armoricanus (= Hepialis armoricanus). Jméno Cordycpes se dnes používá i pro druhy této houby, které se pěstují uměle.

Tradiční čínská medicína často používá Cordyceps

Housenice čínská byla vysoce ceněna po mnoho staletí v Tradiční čínské medicíně (TCM). V přírodě je možné cordyceps najít pouze ve vysokých nadmořských výškách na himálajském úpatí a je proto obtížné ho získávat. Proto byla housenice čínská vždy jednou z nejdražších známých léčivých hub. Jeho vysoká cena ho předurčila téměř výlučně členům císařského dvora a mezi čínskou šlechtu, historicky tak byl mimo mimo dosah průměrného čínského obyvatele. Přes jeho cenu a vzácnost, jeho neuvěřitelné léčivé možností ho učinili jádrem TCM.

Housenice čínská je velice specifická cizopasná houba, která roste od nepaměti pouze v horských oblastech Číny a Tibetu. Pro své léčivé účinky je v čínské medicíně používán více jak 1200 let. V Číně je cordyceps tradiční lék a je hodnocen z hlediska léčivých vlastností na stejné úrovni jako Reishi a ženšen.